Нужна информация о разведении Воробьиных

[vas-elisyutikov]

Уважаемые форумчане!
Пожалуйста кто может дать информацию по содержанию воробьиных попугаев.
Мой знакомый уже дедушка, приобрёл воробьиных попугаев с сининькими крыльями.
Пытается плодить, но не может. Он попросил меня найти в инете , но я ничего не нашёл .

[larifari]

Почитайте, пож-ста, вот эту темку.

 

А так же в разделе Аратинги и другие попугаи Южной и Северной Америки можно найти немного информации по воробьиным попугайчикам.

[ElenaM]

vas-elisyutikov, эти птицы достаточно редки в России и ближайших странах, поэтому информации о них мало.
Т.к. этот вид относится к модерируемому мной разделу - могу только пообещать найти и перевести про них статью (я так понимаю - про разведение).

[Shy]

Напишите в Раздел про разведение попугаев

[vas-elisyutikov]

vas-elisyutikov, эти птицы достаточно редки в России и ближайших странах, поэтому информации о них мало.
Т.к. этот вид относится к модерируемому мной разделу - могу только пообещать найти и перевести про них статью (я так понимаю - про разведение).

Благодарю.
Chov papou???k? v zajet?

Drobn? papou???ci jsou v chovu (p?edes?l?m, ?e nem?m na mysli rozmno?ov?n?) zcela nen?ro?n?, v mnoh?m srovnateln? s andulkami. Je zde ale n?kolik t?ch v?udyp??tomn?ch v?jimek, potvrzuj?c?ch pravidlo. Postupn? na n? upozorn?m.
V p?ru, nebo ve skupin??
Z?sadn? ot?zka, jednoduch? odpov??. Pokud bude papou???ek mil??kem rodiny - v USA je dnes v oblib? na jednom z p?edn?ch m?st - pak m??e b?t v kleci s?m. Mnohem l?pe se ale bude c?tit ve dvojici, pokud mo?no opa?n?ho pohlav?. Neust?l? vz?jemn? pozornosti, prob?r?n? si pe?? a tulen? s k sob? jsou dojemn?. S p?ich?zej?c? dobou hn?zd?n? ale vzr?st? aktivita same?ka, hon? svou partnerku a za ur?it?ch okolnost? ji m??e zranit nebo dokonce zab?t. Nen? to nic mimo??dn?ho, ale ani b??n?ho. V dostate?n? velk? kleci s budkou, kde spolu pt?ci n?jak? ?as ?ili, by se to st?t nem?lo.
Pustit spole?n? v?ce pt?k? je v?dy problematick?. Mlad? pt?ci nebo mimo hn?zd?n? spolu v jedn? p?im??en? velk? voli?rce (alespo? 0,5 m3) m??e b?t do?asn? a? deset pt?k?. Je nutn? je tam ale pustit spole?n? a prvn? dva ?i t?i dny bedliv? sledovat. V p??pad? agrese pak nezbyde ne? odchytit napaden?ho jedince a zkusit ho vr?tit zp?t po n?kolika dnech. Ne v?dy se to poda??.
V dob? hn?zd?n? je pak spole?n? vypu?t?n? v?ce p?r? riskantn? a? hazardn?, a kdy? se nezmrza?? rodi?e, odnesou to vyl?tan? neohraban? ml??ata. Jsou pochopiteln? zn?m? odchovy v?ce p?r? ve voli??e (jeden t?kaj?c? se asi p?ti p?r? p. ?edok??dl?ch popisuje p. V?t ve sv? knize, p?ej?m? p. Va???ek. V Ostrav? jsem kdysi komunikoval s chovatelem, kter? m?l v?dy dva p?ry ve voli?rk?ch asi 150 cm dlouh?ch, s budkami na opa?n?ch stran?ch, a odchov?val.
Obecn? lze ??ci, ?e ??m v?ce modr? m? druh na sob?, t?m je agresivn?j??. Snad nejlep?? v?sledky by tedy m?ly b?t s p. vrab??mi, v sez?n? 2001 to chci zkusit.
Z?v?r: Chovat v p?ru
S jin?mi pta??mi druhy?
Na ja?e 2000 jsme p?eb?ral p?r ?edok??dl?ch od chovatelky, kter? je m?la ve voli??e p?es dva metry dlouh? a ?irok? s n?kolika p?ry holoubk? diamantov?ch, kan?ry, zeb?i?kami a je?t? n?jakou drobotinou. V?ichni holoubci m?li ukousan? prsty, jeden celou nohy a byly tam i n?jak? p??pady zabit? mlad?ch pt?k?. Papou???kov? vedle sebe na bidlech nesnesli ??dn? pt?ky a doslova je pron?sledovali. J? na druh? stran? bez probl?m? chov?m (?i sp??e dr??m) nadbyte?n? p?ry nebo lich? pt?ky ve voli?rk?vh s andulkami ?i neof?mami tyrkysov?mi, mlad? a nehn?zd?c? pt?ky tak? s aymarami. Nikdy nehn?zdili, ale probl?my se vz?jemn?m napad?n?m jsem zat?m nem?l.
Z?v?r: Chovat samostatn?
Chovn? za??zen?
Nejvhodn?j?? je bednov? klec s otev?enou ?eln? st?nou, kterou v z?padn? Evrop? vyr?b?j? des?tky firem, u n?s se taky najde p?r v?robc?, ale vzhledem k cen?m si je zpravidla chovatel d?l? s?m. Lze pou??t d?evo, i kdy? papou???ci nejsou ??dn? svatou?ci a dost zni??. Vhodn?j?? je d?vat pletivo zevnit? na li?ty. ?uple s vy???mi okraji na dn? klece sn??? nepo??dek, kter? kolem klec? v?dy bude.
Jestli?e se do stavby pust?te, dob?e si v?e rozmyslete. ??dn? chovatel nevysta?? s jednou klec?, po ?ase p?ib?vaj? dal??. A aby se v?m na vybran? m?sto ve?ly! Jeden p?r = ??dn? p?r!
Nejmen?? d?lka klece m??e b?t 60 cm, lep?? v?sledky dos?hnete v kleci 80 - 90 cm dlouh?. D?lka a v??ka by m?ly b?t 35 - 45 cm, v?ce je zbyte?n?. Pokud v?m to prostor dovol?, koncipujte klec jako hlubokou (nejdel?? strana od ?eln? st?ny sm?rem dozadu) - p?i krmen? a manipulaci budou pt?ci klidn? sed?t v zadn? ??sti kleci. Je to zku?enost n?kter?ch na?ich chovatel?, ale za hranicemi jsme to nevid?l.
Krmen? d?v?me na dno - vodu i do v??ky, aby vydr?ela d?le ?ist?. Zvl??tn? miska mus? b?t na suchou a zvl??tn? na vlhkou stravu.
I takhle mohou hn?zdit

Euroklece, ide?ln? za??zen? pro chov papou???k?

Rozm?ry asi 92 x 44 x 35 cm
Sestava klec? s papou???ky

Budky
Budky jako pro andulky nebo o n?co men??, le?at? i stojat?, je vhodn? um?s?ovat ze strany klece, aby kontroly co nejm?n? ru?ily pt?ky v kleci. Doporu?en? rozm?ry 15 x 15 x 20 cm nebo 13 x 18 x 18 cm s otvorem v horn? a bo?n? t?etin? budky. Na dn? budky je v?hodn? vyfr?zovat kotlinku a polo?it asi centimetrovou vrstvi?ku jemn?j??ch hoblin. Po ka?d?m hn?zd?n? se piliny sm??en? s trusem vyhod?, budka vydesinfikuje (Arpalit atd.) a znovu napln?.
Samice u budky
Kam s klec??
Papou???ci nejsou nijak citliv?, kdy? se rozhodnou, pak hn?zd? v ?eru i prosv?tlen? kleci, p?i zemi i u stropu. Jako jin?m exot?m jim ?kod? nadbyte?n? vlhko a pr?van. Teploty by mimo dobu hn?zd?n? nem?ly dlouhodob? poklesnout pod 10 oC, horn? hranice v dob?e v?tran? m?stnosti s dostate?nou vlhkost? je n?kde nad 40 oC. M?j zn?m? holandsk? chovatel Piet Konkelaar m? svou m?stnost v podkrov?, kde je?t? v z??? byla teplota nad 30 oC a odchovy mimo??dn?.
Potrava
Po cel? rok sm?s drobn?ch semen pro agapornise nebo mal? papou?ky. Tuto sm?s je nejvhodn?j?? nam?chat. Osv?d?ilo se n?m 10 d?l? sm?si Andulka speci?l (p?ev??n? sm?s n?kolika druh? prosa, lesknice, vitaminov? granulky) od firmy ANIMA CZ pana Lu?ka Hovorky s 1, v zim? 2 d?ly ?ern? drobnozrnn? slune?nice a 0,5 d?lu kardi, p??padn? semence. V Holandsku a Belgii ov?em sm?si obsahuj? mnoho drobn?ch olejnat?ch i ?krobov?ch m?n? zn?m?ch semen, kter? u n?s nejde z?skat.
Po cel? rok nebo jen od za??tku doby hn?zd?n? vaje?n? m?chanice. (Zde se li?? n?zor od n?zoru, chovatel od chovatele). V Belgii a Holandsku n?kte?? chovatel? pou??vaj? v?hradn? suchou sm?s (n?m se osv?d?ila od firmy Quiko, Witte Molen, Sluis i jin?), kter? se nekaz?. My ji dopl?ujeme v?dy dv?ma d?ly strouhan? mrkve. Tuto sm?s pak st??d?me s klasickou m?chanic? (strouhan? va?en? vejce i se sko??pkou, mrkev a strouhanka z b?l?ho pe?iva, dopln?no vitaminy a miner?ln?mi l?tkami), n?kdy pou??v?me jeden d?l vejce a jeden such? vaje?n? sm?si, tak?e vlastn? v?e m?ch?me. Od sez?ny 2000 v?t?inou nahrazujeme strouhanku su?en?mi obiln?mi kl??ky, kter? prod?vaj? v koutc?ch zdrav? v??ivy (nap?. v TESCO je 250 g za 8 K?), a obsahuj? tolik cenn? vitamin E.
Pro 25 p?r? papou???k? p?ipravujeme sm?s v?dy asi na 3 - 4 krmen? najednou, p?i?em? krm?me obden a m?chanici nedost?vaj? samice, sed?c? na vejc?ch od 5 do 20 dne (ale nen? to tak jednozna?n?, n?kdy jim p?ilep??me). Pou??v?me asi 8 va?en?ch vajec, 0,5 kg mrkve a 1 - 1,5 balen? kl??k? ?i cca ?tvrt kila strouhanky. Sm?s mus? b?t vlhk?, kypr? a nelepiv?. M?chanici d?v?me do krabi?ek od RAMY a na jedno krmen? spot?ebujeme v?dy dv? pln?. Krom? prvn?ch dvou krabi?ek d?v?me zbyl? do mrazic?ho boxu a v den krmen? v?dy nejm?n? 6 hodin p?edem (u n?s r?no a ve?er se krm?) vynd?me a nech?me pomalu rozmrazit. V ?asov? t?sni jsme n?kolikr?t rozmrz?n? urychlili v hork? vod? a sm?s se spojila do odporn?ho t?sta.
Pochutiny: Kousky jablka upevn?n? do pletiva, zelen? krmen? jako pta?inec, pampeli?ka, sal?t (to v z?padn? Evrop? neexistuje, nebo? je potenci?ln?m zdrojem nemoc?, hlavn? parazit?z od divok?ch pt?k?). ??dce v?tvi?ky ovocn?ch strom? ?i vrby - ty maj? mnoh? p?ry r?dy, ale p?i um?s?ov?n? do klec? se ??len? boj? a dupou v budk?ch, tak?e hroz? nebezpe?? zran?n? ?i u?lap?n? mlad?ch..
Hn?zd?n?
Papou???ci mohou hn?zdit v kteroukoliv ??st roku, samoz?ejm? ve vyt?p?n?ch m?stnostech s teplotou nad 15 oC. Ob?as se v?m poda?? sestavit p?r, kter? hn?zd? nep?etr?it? a mus?te mu po dvou a? t?ech hn?zd?n?ch na 3 - 4 m?s?ce odebrat budky. I tady zn?m p?r (u kolegy J. Mayera), kter? to vy?e?il po sv?m a zasedl na sn??ku v rohu klece. Daleko ?ast?ji ale sestav?te p?r, kter? hn?zdit nebude dlouh? m?s?ce a mo?n? roky, i kdy? se bude ob?rat na bidle, uvid?te mo?n? p??en? a n?kdy bude samice tr?vit cel? dny v budce. T?chto p?r? m?me n?kolik a nezb?v? ne? trp?liv? jednou za 4 - 5 m?s?c? m?nit partnery, p?esouvat p?ry na jin? m?sta, jinak osv?tlen?, do klec? jin?ch tvar? a velikost? atd.
Samice v budce
Do hn?zd?n? se doporu?uje d?vat pt?ky star? alespo? 10 m?s?c?, i kdy? dosp?l? a tedy plodn? jsou asi po 5 m?s?ci ?ivota. N?m nap??klad ?sp??n? vyvedl t?i mlad? p?r ?edok??dl?ch (samec ?t?piteln?, samice modr?), kter? se vyl?hl z vajec na konci ??jna a zasedl v kv?tnu n?sleduj?c?ho roku. Od t? doby ale rok nevlezl do budky.
Hn?zdn? aktivitu podpo??me pod?v?n?m vaje?n? m?chanice, zelen?ho krmen? a kl??en?ho zrn?. My kl???me v?t?inou jen slune?nici. Na 24 hodin pono??me d?vku (asi O,5 kg) do vla?n? vody. Pot? vodu slijeme a na s?tu pe?liv? propl?chneme. Propl?chnut? opakujeme n?kolikr?t dal??ch 24 hodin. Po 48 hodin?ch za??n? slune?nice kl??it. Na ploch? misce je dostate?n? oschl?, na hlub?? ji dosu?ujeme pap?rov?mi ubrousky. Pod?v?me toti? jak samostatnou, tak ve sm?si s vaje?nou m?chanic?. Kl??enou slune?nici berou s oblibou v?ichni pt?ci a spojen?m s m?chanic? se nau?? p?ij?mat vaje?nou sm?s i ty p?ry, kter? se j? jinak ani nedotknou. Zbylo slune?nici pod?v?me i dal?? den (dny), pt?ci p?ij?maj? i zrna s dvoucentimetrov?mi kl??ky.
V?dy je nutn? d?vat pe?liv? pozor, aby semena neplesniv?la.
Chovatel? v Holandsku a Belgii obvykle kl??? koupen? k tomu ??elu p?ipraven? speci?ln? sm?si semen, sestaven? tak, aby kl??ily p?ibli?n? ve stejnou dobu.
Vaj??ka papou???k? jsou men?? ne? andul??, b?l?. Sami?ka sn??? zpravidla 4 - 6, ??dce a? 8 vajec, z?sadn? obden ( i kdy? vz?cn? jsou del?? p?est?vky). Zased? na druh? vejce, tak?e velikostn? rozd?ly u mlad?ch b?vaj? zna?n?. Z jedn? sn??ky se zpravidla odchovaj? 3 - 5 mlad?ch, ??dce v?ce. Zn?me ale chovatele, u kter?ho p?r br?lat?ch snesl 9 (!) vajec a 9 mlad?ch ?sp??n? vyl?tlo z budky.
Na vejc?ch sed? jen samice, a?koliv n?kte?? samci se s n? zdr?uj? ?asto v budce. Ml??ata se za??naj? l?hnout po 20 a? 21 dnech postupn?. Jsou hol?, jen na n?kter?ch m?stech jemn? ope?en?. Rostou dost pomalu, tak?e krou?kovat je n?kdy kolem 8. ?i 10. dne, jak se doporu?uje v mnoha knih?ch, je hol? nesmysl. Ide?ln? je tak 15. den, n?kdy i pozd?ji. Hn?zdo opu?t?j? po 5 - 6 t?dnech zcela ope?en? a dob?e l?taj?c?. U budek s vletov?m otvorem v doln? polovin? i d??ve.

p.vrab?? - ml?d? star? 12 dn? 19. den 39. dn?
Mlad? krm? rodi?e po opu?t?n? hn?zda je?t? asi t?den a? deset dn?, teprve pot? je m??eme odd?lit. N?kdy v t? dob? sami?ka ji? sed? na dal?? sn??ce a samec m??e b?t na mlad? same?ky s modr?mi znaky velice agresivn?. N?kolikr?t jsme takhle neo?ek?van? p?i?li o mlad?, kter? samec znenad?n? zabil ?i zmrza?il.
Po odd?len? um?s?ujeme mlad? do metrov?ch klec? ve skupin?ch n?kolika pt?k?. Hans Mol v Belgii m? spole?n? v?dy jen mlad? z jednoho hn?zda v klec?ch stejn? velikosti, jak? pou??v? ke hn?zd?n?. Piet Konkelaar v Holandsku zase dr?? zvl??? po?etn? skupinky samic a zvl??? samc?. Agrese podle n?ho zcela odpad? (klece s vnit?n?m prostorem asi 1 m3 m? vedle sebe, pt?ci na sebe nevid?.
Na americk? farm? Shady Pines Aviary maj? zaj?mav? v?sledky z chovu papou???k? mexick?ch (cyanopygius). Ti ?ij? odli?n?m zp?sobem ne? ostatn? zn?m? druhy - mimo dobu hn?zd?n? v po?etn?ch hejnech, tvo?en?ch bu? jen samci, nebo jen samicemi. Na farm? chovali tyto pt?ky stejn? jako jin? papou???ky v men??ch klec?ch, v?sledky hn?zd?n? byly mizern?. Pak na n?kolik m?s?c? odd?lili samce od samic a um?stili je do v?t??ch voli?r tak, aby spolu pt?ci nemohli komunikovat. Pot? vr?tili do klec? p?vodn? p?ry a v?sledky byly mimo??dn?. T?m?? ka?d? p?r vyvedl potomstvo.
(Jen na okraj uv?d?m mo?n? nezn?mou informaci o t?chto papou???c?ch - hn?zd? jen jednou v roce a b??n? v nep??zniv?ch sez?n?ch nezahn?zd? v?bec.V Evrop? jsou nesm?rn? vz?cn?, jedin? n?m zn?m? p?r m? p?edseda Agapornis-Forpus klubu v N?mecku Berndt Ziegenfuss a st?l 1600 DEM)

Obr?zky

Mlad? papou???ci ?edok??dl? (pohlav? lze dob?e odli?it tak o 20. dne ?ivota podle modr? barvy

V?voj ml?d?te ?edok??dl?ho plav? mutace (fotografoval chovatel B. Nielsen, D?nsko)
)
Jasn? je vid?t ?erven? oko plav? mutace
Absence modr? ukazuje, ?e jde o samici

Chcete vid?t na?e chovn? za??zen??
Do you like to know our aviary?

 

Кто нибудь сможет перевести эту информацию?

Изменено 14 марта, 2009 пользователем vas-elisyutikov

[ElenaM]

vas-elisyutikov, какой это язык? Я постараюсь найти переводчика.

[GA.]

чешский...

[ElenaM]

GA., а перевести сможете?

[vas-elisyutikov]

vas-elisyutikov, какой это язык? Я постараюсь найти переводчика.

Девчата не знаю что за язык, это с подсказки larifari .

А так же в разделе Аратинги и другие попугаи Южной и Северной Америки можно найти немного информации по воробьиным попугайчикам.

Изменено 14 марта, 2009 пользователем vas-elisyutikov

[ElenaM]

Переводчика я нашла. Но перевод смогут сделать только к следующей пятнице (20.03.2009).

[vas-elisyutikov]

ElenaM
Елена я нашёл информацию вот по этому сайту.
http://www.volny.cz/forpus/system_prehled.htm

Изменено 19 марта, 2009 пользователем vas-elisyutikov

[ElenaM]

vas-elisyutikov, спасибо! Сейчас займусь правами. Статью перевели, но отдадут мне завтра и в напечатанном виде - так что на выходных буду сканировать.

[mesotypus]

vas-elisyutikov, возможно Ваш знакомый купил свежеловленных пассеринусов, иногда некоторым из них требуется время для адаптации, удачно составленные и хорошо привыкшие к месту пары гнездятся не сложнее легких неразлучников.

 

один из самых сложных видов- форус ксантопс

 

sorry, конечно форпус-Forpus ксантопс